O víkendu 26.11 – 27.11. jsme podnikli výlet do Polska. Polsko je velice katolická země a v čase nadcházejících Vánoc nám to přišlo hezké, podívat se zrovna sem.
Tam
Z Pardubic jsme vyrazili vlakem Regiojet v 6:42 do Ostravy, konkrétně do stanice Svinov. V Ostravě jsme nikdy nebyli a měli jsme čas, tak jsme se šli podívat na trh. Karča si koupila Štramberské uši (mimochodem jsou pojmenované po jedné dost krvavé historické události, kde figurovali Tataři a nasolené uši…)
Udělali jsme další tržbu panu Jančurovi a svezli se autobusem Student Agency za 200 Kč/os. (v rámci slev Black Friday) až do Krakova, kam jsme dorazili okolo 14. hodiny.
Zpět
Hledali jsme samozřejmě co nejvíc lowcost řešení.
Odjeli jsme v 17:05 z Krakow Glowny autobusem společnosti Leo Express zpět do Ostravy, odkud jsme jeli s Českými drahami do Prahy (v pondělí jsme se šli vzdělávat) LE nás stálo asi 260/os a české dráhy potom za využití “bodů ČD” pouze 26 Kč! Do Prahy jsme dorazili před půlnocí.
Přes booking jsme se ubytovali v Hostelu Kubik, který bych schovaný v klasické bytovce a check in byl samoobslužný, až trošku šifra Mistra Leonarda 🙂
Byl ale krásně čistý a uzpůsobený. Lokalita cca 10 minut o centra Krakova.
Krakov je krásné město s historickým centrem, jedno z mála, které nebylo za 2.SV vybombardováno.
My jsme si prošli právě ono centrum, viděli jsme Wawelskou katedrálu, Královský hrad Wawel, Krakovský rynek a spoustu kostelů, parků a mnoho dalšího.
Co jsme ovšem nestihli a dost nás to mrzí (teda hlavně mně) je nejstrašidelnější dům Evropy – Lost Soul Alley. Je zde bohužel většinou nutná rezervace a tu jsme neměli. Takže pamatovat na to! Stojí za zmínku, že jsme si dali výborný burger v Antler.
Druhý den brzo ráno jsme odjeli z hlavního nádraží autobusem. Odkaz na jízdní řády.
O tom co jsme viděli v Osvětimi se opravdu špatně píše. Lidé jsou schopni páchat strašné činy. Člověk, co tam nikdy nebyl, nepochopí ty pocity, které v nás zůstaly a člověk, který tam byl, nepotřebuje, aby mu o tom někdo říkal něco navíc. Je těžké procházet se po místě, kde zahynulo tolik nevinných lidí a ještě těžší je fotografovat takové místo. Nemáme proto žádné fotky, až na vstupní bránu. Přišlo nám nevhodné a hlavně nedůstojné a neuctivé dokumentovat takové místo.
Po několika hodinách jsme mlčky odcházeli. U východu se vytvořila fronta. Byl to zvláštní pohled na tu masu lidí, která se tlačila ven do svých domovů nebo do vyhřátého pohodlí autobusu. Zůstala v nás tichá představa, že před 70 lety vedla podobná fronta na opačnou stranu, ale s tím rozdílem, že Ti lidé se už nikdy nevrátili domů.
Tenhle článek končí asi trošku smutněji než jiné, které se tu snažíme psát, ale asi jsem to tak chtěl. Na závěr bych snad jen chtěl dodat, že můžeme být vděční za to, co máme. Můžeme jezdit na výlety, smát se, kupovat si v obchodech každou blbost, nosit na sobě co se nám zlíbí a všechny další maličkosti, které dělají život životem.
Tak snad zase někdy objevíme další kousky světa.
Jarda
VISA
MASTERCARD
SSL SECURE
Také získáte přístup k tajným nabídkám a objevíte další kouskysveta!
